Židovské město
Přestože je nejmenší pražskou historickou čtvrtí, patří mezi nejnavštěvovanější. Jmenuje se Josefov – název připomíná císaře Josefa II (bratra Marie-Antoinetty), který přispěl ke zlepšení životních podmínek pražských židů. Svého času se zde nacházelo jedno z největších židovských sídlišť v Evropě. Při procházce narazíte na nejstarší dochovanou synagogu v Praze – gotickou Staronovou synagogu nebo na Starý židovský hřbitov, který Vás zaujme náhrobky v několika úrovních. Jistě si vyfotíte Židovskou radnici, ozdobenou
hodinami s hodinami, na jejichž ciferníku jsou hebrejská čísla a na jiném ciferníku římská čísla. Vzhledem k asanaci čtvrti na přelomu 19. a 20.století se zde nenachází typické pitoreskní romantické středověké město, ale přesto Vám naše procházka ukáže, že Židé jsou spjati s počátky dějin hlavního města, že zlaté období Josefova byl na přelomu 16.a 17.století a že řada původních památek slouží potřebám židovské komunity dodnes. Pojďte se projít pražským Židovským Městem a seznamte se třeba s legendou o Golemovi.
SOUVISEJÍCÍ BODY
Body trasy
0,0km / 1,761km 1. Náměstí Franze Kafky
Stojíme na hranici Židovského Města (Josefova) a Starého Města. Židé se usazovali v Praze patrně již od 10.století. První kolonie se nacházely v pražském podhradí. V duchu středověkého antisemitismu bylo židovské ghetto odděleno od Starého Města zdí s branami. O konečném vysvobození Židů rozhodl až revoluční rok 1848 a Židé se rozptýlili po celé Praze. V roce 1850 se Josefov stává pátou pražskou čtvrtí.
Dnes je kultovním a kulturním centrem. Židé bydlí rozptýleně po celé Praze. Dům na nároží připomíná svojí pamětní
deskou místo, kde se v roce 1883 narodil Franz Kafka, významný pražský židovský spisovatel. Jistě znáte např. jeho dílo Proměny. Od roku 2000 se přilehlé prostranství nazývá jeho jménem. Někdy zahraniční návštěvníky mate červená deska s nápisem Náměstí Franze Kafky. Není zde nápis Náměstí Franz Kafka, protože český jazyk skloňuje. V domě lze navštívit expozici o tomto spisovateli.
Zmiňme barokní kostel sv.Mikuláše a budovu pražského Magistrátu. Průhledem do Kaprovy ulice uvidíte Hrad. Odbočme do Maiselovy ulice.
0,154km / 1,761km 2. Maislova ulice
Název ulice připomíná Marka Mordechaje Maisela, bohatého primase Židovského města, který financoval rozsáhlou renesanční přestavbu ghetta. Synagogu, která nese jeho jméno, založil v roce 1590. Původní renesanční vzhled byl zničen při požáru 1689. Její současnou podobu ovlivňuje zásadní novogotická přestavba z přelomu 19.a 20.století. Jako modlitebna již neslouží. Využívá ji Židovské muzeum jako výstavní prostor a depozitář.
Původní úlohou Židovského muzea založeného
v roku 1906 bylo zachovat cenné umělecké předměty z pražských synagog, které byly zrušeny v souvislosti s asanací Josefova. Židovské muzeum je ojedinělé svým množstvím judaik (jedna z nejrozsáhlejších sbírek na světě), zvláštních i tím, že pochází z jednoho uceleného území, z Čech a Moravy. V Maiselově synagoze je stálá výstava o dějinách Židů v českých zemích do 18.století. Celá Maiselova ulice jako je lemována obytnými domy z přelomu 19. a 20. století.
0,384km / 1,761km 3. Pinkasova synagoga
Pinkasova pozdně gotická synagoga je druhou nejstarší synagogou v Josefově. Byla založena na konci 15.století přímo v ghettu. Nachází se u vstupu na Židovský hřbitov, kterému bude věnována jedna z dalších zastávek. Po válce byl v synagoze zřízen Památník českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Jména 80 000 zavražděných jsou zaznamenána na zdech synagogy. V prvním patře synagogy jsou vystaveny dětské kresby z koncentračního tábora Terezín, které představují velmi působivé svědectví o nelidském
osudu dětí v tomto nacistickém táboře a většinou je i jedinou uchovalou památkou na ty, které nepřežily.
Dnes je synagoga po velké opravě po povodních v roce 2002, kdy byla zaplavena až do výšky 1,3 m. Jedna z vedlejších budov u vstupu na hřbitov slouží pouze pro potřeby židovské komunity jako rituální lázně mikve. Ulice Široká (dříve Josefská) byla už v 10.století jednou z hlavních přístupových cest k vltavskému brodu. 20.století se připomíná bytovými domy české moderny čp. 24 a 25 od R.Klenky a A.Makovce z roku 1913.
0,465km / 1,761km 4. Náměstí Jana Palacha
Náměstí Jana Palacha, bylo spontánně pojmenováno na paměť lidské oběti Jana Palacha, studenta Filosofické Karlovy Univerzity Karlovy, který se upálil 16.ledna 1969 na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy (zemřel 19.1.1969, viz jeho pamětní deska od O.Zoubka). Komunistický režim se však brzy po okupaci vrátil k původnímu názvu náměstí Krasnoarmějců (красный – krasnyj = rudý), který připomínal dočasné pohřbení několika vojáků Rudé armády padlých při osvobozování Prahy v roce 1945. Pražané
nezapomněli a již od sametové revoluce v roce 1989 nese náměstí v názvu znovu upomínku na Jana Palacha.
Před Rudolfinem (název na počest korunního prince Rudolfa, syna císaře Františka Josefa I a císařovny Sisi), monumentální novorenesanční budovou, sloužící pro koncertní a výstavní účely, stojí socha skladatele A.Dvořáka. Znáte jeho Novosvětskou symfonii? Spočiňme očima na panoramatu Hradu a Malé Strany. Novorenesančními budovami jsou i Vysoká škola uměleckoprůmyslová a Uměleckoprůmyslové museum, podél něhož pokračujme dále.
0,635km / 1,761km 5. U mřížky
Najděte místo ve zdi, kde je možné prohlédnout židovský hřbitov.
Popř. můžete hřbitov obejít a vstoupit z následující zastávky.
0,831km / 1,761km 6. Starý židovský hřbitov
0,962km / 1,761km 7. Mojžíš
V parčíku vedle Staronové synagogy je umístěna socha Mojžíše A.Bílka tvořícího součást širšího cyklu Cesty, která znázorňuje „epopej pozemské dráhy člověka“. Klečící socha Mojžíše je zachycena v momentu zapsání jména Adam na svitek, které symbolizuje začátek lidské pouti světem, její pád a vzestup. Bronzová plastika je osazena na soklu z leštěného kamene. Výtvarně dílo osciluje mezi novobarokní inspirací a secesním symbolismem. Originál z roku 1905 byl zničen nacisty, kopie byl osazena
v roce 1947.
Obdivovat můžeme okolní obytné domy, vzniklé po asanaci Josefova. Dům č.p.41/21 v Maiselově ulici byl postaven architektem R. Klenkou v letech 1910-11 jako nájemní dům. Upoutá jeho sochařská výzdoba dvou sedících ženských postav u vstupu a barevné sgrafito na fasádě. Dům „U první reduty“ je secesní novostavbu z let 1905-6, stejně jako ostatní přilehlé domy v Pařížské ulici čp. 129 a 130. Domy mají prostorné byty s vysokými stropy, jedná se o prestižní adresy k bydlení.
1,011km / 1,761km 8. Ulice Pařížská a Bílkova
Dovolte nám malou odbočku od židovského tématu. Hotel Intercontinental, novofunkcionalistická budova z let 1970-74 nabízí v nejvyšším podlaží panoramatickou restauraci Zlatá Praha. Secesní most z let 1906 – 1908 v názvu připomíná českého spisovatel S.Čecha. Je jediným pražským obloukovým železným mostem. Praha si zachovala mnoho zeleně. Dokládá to terasa na kopci Letná, zdobená od r.1991 zdobena kinetickou plastikou Metronomu. Pražané si jistě vzpomenou, že zde v letech 1955-62 stála nestvůrně monumentální více než 15 metrová socha
Stalina, kterou se českoslovenští komunisté chtěli zalíbit svému chlebodárci. Naštěstí si dlouho neužil nádherný pohled na Prahu, který dnes odmění každého, kde se rozhodne vystoupat nahoru k Metronomu.
Obraťme naši pozornost zpět do Josefova do Pařížské ulice. Za domem „U první reduty“ vidíme další obytné stavby v historizujících slozích. Kubistické domy v ulici E. Krásnohorské č.10,12,14 byly postaveny v letech 1919-1921 pro družstvo učitelů. Tento typ architektury nemá ve světě obdoby a je vyhledáván zahraničními architekty.
1,222km / 1,761km 9. Španělská synagoga
Zde nás zaujme kontrast židovské Španělské synagogy a křesťanského kostela sv. Ducha, jehož historie sahá do 14.století.
Území okolo kostela sv. Ducha je jádrem Židovského Města pražského. Od 10.století zde žili Židé východního ritu, kteří žili v přísné odloučenosti od svých souvěrců západního vyznání, soustředěných kolem Staronové synagogy. To bylo umožněno také tím, že obě židovské čtvrti byly rozděleny křesťanskou půdou, pronikající sem od staroměstského tržiště, na níž byl postaven
zmíněný kostel sv. Ducha.
Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané „Stará škola“ byla v roce 1868 zbudována v maurském slohu (odtud její název) Španělská synagoga podle projektu architekta Ullmana. Po velké rekonstrukci je znovu zpřístupněna veřejnosti. Je zde expozice, která vysvětluje Dějiny Židů v Čechách a na Moravě od 18.století do současnosti a exposice stříbrných kultovních předmětů. Pořádají se zde koncerty. Pro výstavní účely slouží Galerie Roberta Guttmanna.
1,241km / 1,761km 10. Socha Franze Kafky
Socha spisovatele Franze Kafky pochází ze současné doby z let 2000-2003. Socha je z bronzu, měří 375 cm na výšku. Dílo je opravdu v kafkovském stylu, o čemž se můžete snadno přesvědčit. Autorem je současný malíř a sochař Jaroslav Róna. Sousoší je tvořeno dvěma těly, přičemž spodní část tvoří pouze prázdný mužský oblek, jež nese na ramenou (jako dítě) postavu samotného Kafky. Sochař se inspiroval Kafkovou novelou Popis jednoho zápasu. K tomuto „rozdvojenému“ řešení přistoupil
sochař v návaznosti na duchovní rozdvojení, jež na sebe spisovatel sám ve svých textech prozrazuje. V novele dojde k tomu, že jedna postava se v určitém momentě vyhoupne na ramena svého doposud dominantního společníka a jede na něm jako na koni krajinou, jíž si za jízdy vymýšlí a někdy si ji i během cesty upravuje. Záměrem sochaře bylo navodit hrozivou i absurdně humornou poetiku Kafkových děl, což se mu jistě podařilo, protože mnoho kolemjdoucích se u ní zastavuje.
1,393km / 1,761km 11. Pařížská ulice
Bulvár procházející napříč Židovským městem, spojuje Staroměstské náměstí s Čechovým mostem přes řeku Vltavu. Moderní bulvár, který již názvem odkazuje ke stylu francouzské metropole, byl naplánován v rámci asanace bývalého židovského ghetta koncem 19. století. Po obou stranách ulice vyrostly ve velmi krátké
době luxusní činžovní domy kombinující ve své architektuře prvky historizujících stylů a dekorativní prvky secese. V parteru Pařížské ulice se usídlily luxusní obchody a mondénní restaurace. "Pařížskou" atmosféru si ulice udržela i do současnosti, kdy je stále jednou z nejživějších tepen staré Prahy.
1,49km / 1,761km 12. Staronová synagoga
Staronová synagoga je nejstarší dochovanou památkou židovské Prahy a současně jedna z nejvýznamnějších starobylých evropských synagog. Stavba se řadí k nejvyspělejším stavbám české rané gotiky. Byla postavena v poslední třetině 13.století. Původně byla nazývána Nová nebo Velká, název Staronová získala se stavbou dalších pražských synagog v 16.století. Židovská legenda vypráví, že základní kameny pro stavbu synagogy prý přinesli andělé ze zbořeného jeruzalémského chrámu
pod podmínkou, že budou navráceny zpět, až dojde k jeho obnovení. Jiná pověst vypráví, že synagogu chránili za požárů svými křídly andělé proměnění v holubice a tak zůstala bez vážnějšího poškození dodnes. Další vypráví, že na její půdě jsou uloženy pozůstatky Golema. V každém případě v synagoze působil rabi Lőw a řada dalších osobností. Synagoga slouží již po více než 700 let jako hlavní synagoga pražské židovské obce. Za poplatek je přístupná veřejnosti.
1,635km / 1,761km 13. Židovská radnice
Židovské radnice je dnes sídlem Židovské náboženské obce. V pramenech je zmíněna již v roce 1541. Židovské město mělo tedy svoji radnici poměrně brzy. Současný vzhled je pozdně barokní. Je zdobena dvěma ciferníky – jedním s hebrejskými čísly, jehož ručičky se pohybují obráceně, druhý s římskými číslicemi. Vedle stojí Vysoká synagoga z roku 1568. Její název souvisí s tím, že není umístěna v přízemí, ale v prvním patře objektu, který přiléhá
k radnici, s níž byla spojena. Veřejnosti není přístupná, slouží pro potřeby židovské obce. Klausová synagoga je postavena v barokním stylu, byla svého času největší synagogou ghetta. Je v ní umístěna stálá výstava Židovského muzea o židovských svátcích, zvycích. V neorománské obřadní síni se další muzejní expozice zabývá mimo jiné činnosti pražského pohřebního bratrstva. Průhledem přes mříž lze znovu spatřit Starý židovský hřbitov.