Staré Město

Stojíte na náměstí Republiky před Prašnou bránou z 15.století, která tvoří symbolický reprezentativní vstup do Starého Města pražského. Je spojena s Obecním domem, vyhledávanou secesní stavbou z let 1905-11. Zde byla slavnostně vyhlášena samostatnost Československa, odtud název Náměstí Republiky. Objekt slouží jako kulturní centrum. Za návštěvu stojí secesní kavárna nalevo v přízemí. Klasicistní

Stojíme v Celetné ulici, v jedné z nejstarších pražských ulic, která je připomínána již od románské doby a svůj význam neztratila dodnes. Její název připomíná calty, pletené housky, které tu vyráběli pekaři, kteří zde byli dříve hojně usazeni. Na nároží stojí Dům U černé Matky boží z let 1911-12, základní dílo pražské kubistické architektury Josefa Gočára. Tento typ architektury nemá ve světě obdoby a je velmi vyhledáván.
Opět doporučujeme

Nejstarším názvem bylo Nové tržiště, které ho odlišovalo od staršího tržiště na Staroměstském náměstí, které uvidíme později. Název Ovocný se používá asi od roku 1870 až do současnosti. Ovoce se zde prodávalo ještě na počátku 20.století. Stálé trhy se zde již nekonají. Prostor je po nákladné opravě používán pro výstavy výtvarného umění, různé prezentace – např. jednotlivých regionů Evropské unie. Před vánočními svátky dočasné umělé kluziště sloužící pro zábavu dětí i dospělých.
Dům U České

Divadelní budova byla postavena nákladem F.A. Nostize-Rienecka (odtud je odvozen název) v letech 1781-1783 v klasicistním stylu. Mozart zde dirigoval svoji operu Figarova svatba. Premiéru zde měly jeho opery Don Giovanni a La clemenza di Tito. Po té budovu odkoupily české stavy, odtud jiný název Stavovské divadlo. Premiéru zde měla česká hymna – píseň „Kde domov můj“. Průčelí nese ve štítu českého lva a nápis „Patriae et musis“ (vlasti a múzám). Socha Il commendatore připomíná komtura z opery

V domě U černého slunce bydlela Josefina Dušková, proslulá pěvkyně a hostitelka Mozarta v Praze. Mozart zažil jeden z vrcholů ze své slávy a úspěchů operou Don Giovanni právě v Praze. Dům U českého lva si zachoval své původní znamení. Týnský kostel upoutá svou velikostí a monumentálními věžemi. Kopie sochy Panny Marie připomíná morový sloup, kdysi stojící na Staroměstském náměstí.
Za kostelem objevíme sgrafitovou

Týnský dvůr nazývaný Ungelt, či Týn, tj. otýněný (ohrazený) dvůr byl místem, kde cizí kupci mohli složit své zboží a přenocovat. Z poplatku za ochranu cizích obchodníků se postupem doby vyvinulo pravidelné clo ze zboží dováženého do Prahy nebo prováženého Prahou. Již ve 14.století se toto clo nazývalo Ungelt a podle něj se ustálil i tento druhý název pro celý dvůr. Že tu bývalo dost veselo, o tom svědčí i latinský název Laeta Curia, Veselý dvůr. Dnešní Ungelt si zachoval dispozici obestavěného

Kostel sv. Salvátora je goticko-renesanční stavbou postavenou pro potřeby německých luteránů v letech 1611-1614. Němečtí luteráni podnikli předtím řadu marných pokusů získat pro své potřeby některý z již existujících pražských kostelů. Pozemek jim věnoval hrabě Šlik, sám evangelík. Peníze na stavbu byly získány díky sbírkám po celé Evropě. Při kostele byla založena fara, škola a šestitřídní luteránské gymnázium pro 200 žáků. Luteráni se z kostela těšili pouhých 8 let, císař Ferdinand

Stojíme na hranici Židovského Města (Josefova) a Starého Města. Nárožní dům připomíná svojí pamětní deskou místo, kde narodil v roce 1883 Franz Kafka, významný pražský židovský spisovatel. Od roku 2000 se přilehlé prostranství nazývá jeho jménem. Někdy zahraniční návštěvníky mate červená deska s nápisem Náměstí Franze Kafky. Není zde nápis Náměstí Franz Kafka, protože český jazyk stejně jako ostatní slovanské jazyky skloňuje. Východnímu

Na boku Clam-Gallasova paláce, je výklenek s kašnou, v níž je umístěna kopie sochy Vltavy, lidově zvaná Terezka. Jednu stranu náměstí tvoří zadní průčelí Klementina, bývalé jezuitské koleje, dnes sídla Národní knihovny. V budově Městské knihovny z let 1926-30 se nachází kromě knihovny evropsky známé loutkové divadlo Říše loutek (v roce 1929 v něm byla založena Mezinárodní loutkařská organizace UNIMA), výstavní prostor, koncertní a přednáškový sál i reprezentační

Kostel sv. Jiljí byl postaven ve 14.století, jedná se o jediný pražský kostel zasvěcený tomuto patronu. Sv. Jiljí byl ve středověku jedním z nejpolárnějších světců západní Evropy. Říká se, že vlastnil ochočenou laň, kterou jednoho dne vystopovali psi krále Visigótů Wamby. Král za laní vystřelil do houštiny z luku, a když vyjel na mýtinu, spatřil zraněného Jiljí, jak drží laň v náručí, zatímco psi jsou přimraženi k zemi jakousi neviditelnou silou. V

Obdivujme ušlechtilou krásu průčelí renesančního domu U Vejvodů. Stojí za to mu věnovat pozornost. Název připomíná jednoho z četných majitelů primátora Jana Vejvody ze Strombergu, který jej koupil v roce 1707. Primátorem Starého Města pražského ho jmenovala sama císařovna Marie Terezie. Nad renesančním portálem vidíte ve štuku provedený znak jiného majitele primátora Turka, který se proslavil v roce 1648, kdy neohroženě stanul v čele těch, kteří hájili Staré Město proti Švédům.
Jedním

Název Uhelnému trhu dále ve 14.století kovárna a havířská huť, v níž se prodávalo i dřevěné uhlí. Dnes se jedná o klidné náměstíčko, kde lze v létě spatřit malující výtvarníky u stojanů. Kopii klasicistní kašny zdobí alegorie Vinařství a Zemědělství. Průhledem uvidíme kostel sv. Martina ve zdi. V souvislosti s vývojem města se kostel ocitl v těsném sousedství městské hradby a vžil se název „ve zdi“. Pamětní deska s portrétem na boční fasádě nárožního domu na rohu ulice Skořepka připomíná

Ulice Havelská získala jméno dle kostela sv. Havla, jehož barokní věže a průčelí se sochami nás provází při procházce. Budova bývalé Městské spořitelny pražské z 19.století slouží pro potřeby České spořitelny. Tradice Havelského trhu spadá do středověku a prodává se zde dodnes. Je to v současnosti jediný venkovní stálý trh Starého Města. Celý týden včetně víkendu zde můžete nakoupit ovoce, zeleninu a suvenýry.
Melantrichova ulice v názvu připomíná Jiřího Melantricha

Dům U Dvou zlatých medvědů přitahuje pozornost svým bohatým renesančním portálem, který patří mezi nejhezčí v Praze. Motiv dvou medvědů je snadno vysvětlitelný – navazuje na název domu z počátku 16.století ve formě „U zlatého medvěda“ a má funkci domovního znamení. Na portálu vidíme dvojici mužských postav s rostlinnými úponky. V levé části se jedná o chmel a připomíná tak historii tohoto domu, v němž se v 15.století vařilo pivo. Vrata jsou rokoková.

Původně prostor Malého náměstí představoval pokračování cesty ze staroměstského tržiště k vltavskému brodu. Jeho trojúhelníkový půdorys má základy již v době románské. Kašna s renesanční mříží, původně čerpající vodu ze studně, nad níž je postavena, nese letopočet 1560 a motiv českého lva. Neorenesanční Dům U Rotta je vyzdoben malbami Řemesel a Zemědělství dle návrhu M.Alše. Málokdo tuší, že v domě, který tu kdysi stával, byla v roce 1488 vytištěna první česká pražská bible.
Klasicistní

Staroměstské náměstí patří mezi nejstarší pražská náměstí a mezi Pražany i nejoblíbenější. Jeho rozloha čítá více než 9000 m2. Již ve 13.století sloužilo jako hlavní tržiště města. Vždy se zde odehrávaly události, slavnosti a manifestace významné pro celý stát a národ (z moderních např. Sametová revoluce v roce 1989). Každý rok se zde konají trhy u příležitosti velikonočních a vánočních svátků. Na jaře se zde setkávají běžci z celého

Pomník významného českého reformátora Jana Husa z roku 1915 byl odhalen k 500.výročí jeho upálení. Kousek před ním je v dlažbě vyznačen kovovým pásem pražský poledník. Původní umístění morového sloupu (stržen v roce 1918), připomíná o něco dále uložený základní kámen pro jeho plánovanou kopii. Průčelí paláce Golz-Kinských v rokokovém stylu je opticky rozděleno na 5 dílů, aby tvořilo harmonický celek se sousedícími domy. Význam tohoto paláce je podtržen i předsunutím paláce před ostatní sousední domy. Franz