Pražský hrad
Jeden z největších hradních komplexů světa - symbol státu
Significant photo
Fotogalerie
Info text
Již od 9.století se tyčí nad řekou Vltavou Pražský Hrad. Podle Guinessovy knihy rekordů je největším souvislým hradním komplexem na světě, rozkládá se na ploše téměř 70 000 m2 a je zapsán na seznamu UNESCO. Kolik významných událostí českých dějin je s ním přímo spjato! Byl sídlem českých knížat, králů a dvakrát sídlem římského císaře. Sídlem hlavy státu je i nyní – českého prezidenta. Každý z návštěvníků, kterých touto národní památkou prvořadého významu projdou každoročně miliony, si zde může najít své: autentické historické prostředí,
vzácné stavební památky, bohaté umělecké sbírky, vznešené ticho chrámových interiérů, krásná a romantická zákoutí, zajímavé výstavy či koncerty, podívanou na střídání Hradní stráže, nezapomenutelný pohled na město, v létě odpočinek v zahradách… Pojďte s námi objevit toto „město ve městě“, pojďte se s námi projít nádvořími Pražského Hradu až k Černé věži a seznámíme Vás s touto nejvýznamnější historickou památkou soudobé Prahy, místem, kde se dodnes konají nejdůležitější jednání o přítomnosti a budoucnosti českého národa.
SOUVISEJÍCÍ BODY
Poi
Body trasy
0,0km / 1,427km 1. Socha T.G. Masaryka
Info text
V roce 2000 zde byl umístěn pomník T.G.Masaryka (1850-1937) na počest 150.výročí narození tohoto prvního československého prezidenta. Připomíná nám, že za jeho působení se Hrad stal poprvé prezidentskou rezidencí. Portrét tohoto muže najdete na největší české bankovce o hodnotě CZK 5000,-. Arcibiskupský palác je monumentální pozdně barokní stavbou. Znak arcibiskupa Příchovského zdobí průčelí. Budova slouží dodnes jako rezidence pražského arcibiskupa. Průchod v levém rohu vede k paláci
Šternberskému. I když jej z tohoto místa nevidíme, lze doporučit jeho návštěvu, protože v něm sídlí Národní galerie se sbírkami starého evropského umění. Nezapomeňte na vyhlídkovou rampu, která Vám nabídne úchvatný pohled na Prahu, starobylé město se svými věžičkami – skutečné srdce Evropy. Kovaná mříž tvoří hlavní vstup do Pražského Hradu. Každou hodinu zde lze spatřit výměnu stráží. Autorem uniforem hradní stráže je výtvarník kostýmů pro Formanův film Amadeus T.Pištěk.
0,048km / 1,427km 2. I. nádvoří
Info text
I.nádvoří vzniklo až v 18.století za doby císařovny Marie–Terezie zasypáním hradebního příkopu. Západní strana Hradu tím dostala podobu čestného dvora. Konají se zde přijetí významných státních delegací a polední slavnostní výměny hradní stráže. Budovy jsou postaveny ve stylu italsko-vídeňského klasicismu, atiky zdobí sochy a vojenské trofeje I.F.Platzera. Na I. A II. nádvoří se nacházejí reprezentační sály státu, pro veřejnost přístupné 2x ročně. Vlajkové stožáry mají výšku 25 metrů, nesou české vlajky. Je-li
na Hradě oficiální delegace, visí zde příslušná vlajka. Vykonává-li prezident svou funkci v České republice, můžete spatřit na střeše v rohu jeho standartu. To ovšem neznamená, že je na Hradě. Je-li mimo republiku např. na služební cestě v zahraničí, standarta se sundává. Na standartě je mimo jiné znak České republiky a nápis Pravda vítězí. Matyášova brána (podle císaře Matyáše), tradičně označována za první stavbu baroka v Praze, nese letopočet 1614. V ní jsou slavnostní schodiště do reprezentačních prostor.
0,141km / 1,427km 3. II. nádvoří
Info text
Vstup do Kanceláře prezidenta republiky byl vytvořen v roce 1996 architektem B. Šípkem na základě iniciativy Václava Havla. Dveře jsou zdobeny bronzovým baldachýnem a pozlacenou leopardicí, která tvoří ženský protiklad k mužskému českému lvu. Interiér kaple sv.Kříže z 18.století je zdoben sochami sv. Petra a Pavla. Slouží pro administrativní účely (je jedním z míst, kde si lze koupit vstupenky a získat potřebné informace), uvnitř je možné nahlédnout skleněnými dveřmi do její hlavní lodi.
Raně barokní Leopoldova kašna (dle císaře, za jehož vlády vznikala) z roku 1686 je vytesaná z pískovce. Někdy bývá nazývána Kohlova kašna podle autora plastik J.Kohla nebo také lví. Dolejší nádrž podpírají postavy antických bohů Merkura, Vulkána, Neptuna a Herkula, horní nesou dva Tritoni. Vrchol je završen koulí, kterou vzpírají tři lvi. Mříž kryje studnu ze 16.století (hloubka 14 m). Voda ze studny byla na Hradě ještě užívána v roce 1905. Na toto klidné nádvoří se ještě vrátíme.
0,27km / 1,427km 4. IV. nádvoří
Fotogalerie
Info text
Čtvrtým nádvořím bývá nazýván prostor přístupný mřížovými vraty z Hradčanského náměstí. Není však nádvořím v pravém slova smyslu, spíše malým dvorkem, který přiléhá z vnější strany k severnímu výběžku a k části západního křídla Hradu. Navazuje na zahradu na Baště, kterou v roce 1930 upravil ve stylu jižních a japonských zahrad slovinský architekt J.Plečnik, žijící v Praze. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 prováděl na Hradě řadu úprav pro potřeby státní reprezentace
a pro potřeby sídla hlavy státu. Archeologické vykopávky na místě zahrady odhalily základy románských domů a hradební baštu ze 14.století z doby Karla IV – odtud název Na Baště. Rokokový portikus dle návrhu N.Pacassiho skrývá zvláštní vchod do Španělského sálu. Příjemně si lze odpočinout v rohu v restauračním pavilonu, kolem které lze projít na Prašný most a do Jeleního příkopu. Kruhové schodiště je Plečnikovým dílem. Povšimněte si hloubky Arcibiskupského paláce.
0,403km / 1,427km 5. II. nádvoří
Info text
Po obou stranách průjezdu jsou dlouhé klenuté konírny, které nechal postavit Rudolf II. koncem 16.století pro španělské koně, byl jejich vášnivým chovatelem. To ovlivnilo i pozdější pojmenování Španělského sálu ze začátku 17.století, zbudovaného spolu s Rudolfovou galerií nad konírnami. Španělský sál je nejznámějším reprezentačním prostorem. Konaly se zde např. poslední prezidentské volby. Všechny bývalé prostory stájí jsou upraveny pro výstavní účely. Obrazárna Pražského Hradu vystavuje díla renesance
a baroka včetně části původní bohaté sbírky Rudolfa II (např. Tizian, Tintoretto, Rubens a další). Rudolfa II, tento uměnímilovný císař trvale sídlil v Praze od roku 1583 a město se skutečně za jeho vlády stává evropskou kulturní metropolí. Císařská konírna pořádá několikrát do roka významné výstavy vyhledávané Pražany a zahraničními návštěvníky. Pro Vaši informaci - průchodem lze projít k Prašnému mostu, Jízdárně (výstavy) a k v létě přístupné Královské zahradě, případně tramvajové zastávce.
0,626km / 1,427km 6. Vstup do katedrály
Info text
Katedrála sv.Víta, sv. Václava a sv. Vojtěcha (zasvěcení připomíná tyto 3 zde pohřbené světce) se nachází na III.nádvoří. Je hlavním a největším pražským chrámem a v pořadí již třetí stavbou na témže místě. Katedrála byla založena v roce 1344, prvním architektem byl Francouz Matyáš z Arrasu. Kompletně byla dokončena až roku 1929 a Vy stojíte před její novější částí. Západní věže působí hlavně výškou (82m), kterou je návštěvník nucen
vnímat bez dostatečného odstupu. Průčelí prozrazuje základní dispozici chrámu - trojlodní. Kruhové okno má průměr přes 10m. Boční bronzová vrata jsou věnována legendám o sv. Vojtěchu (druhý pražský biskup) a o sv. Václavovi (hlavní český patron), ta prostřední zdobí scény z dějin stavby chrámu. Pískovcové tympanony portálů s Reliéfy Narození, Ukřižování a Nanebevstoupení Páně přitahují pozornost. Doporučujeme návštěvu Katedrály.
0,745km / 1,427km 7. Balkon jižního křídla
Info text
Katedrála se zde nádherně otevírá k městu. Současně se jedná o motiv, který je vidět, díváme-li se na Hrad např. od Karlova mostu. Původní gotickou část od novogotické části odděluje věž. Nejstarší část ze 14.století je zcela napravo s gotickými opěráky, chrliči. Původní vstup je zdoben mozaikou ze 14.století zobrazující Poslední soud. Zamřížovaná okénka v mozaice vedou do komory korunovačních klenotů. Věž je vysoká téměř 100 metrů s vyhlídkovým ochozem. Zdobí ji dva nezvyklé ciferníky, horní ukazuje
hodiny, spodní čtvrthodiny a minuty mezi nimi. Zlacená mříž je novorenesanční. Výhled narušuje budova bývalého kapitulního proboštství. Žulový monolit z roku 1928 je památníkem obětí 1.světové války. Jezdecká socha sv.Jiří je kopií (originál z roku 1373 je v podzemí Královského paláce). Jižní křídlo je užíváno pro potřeby Kanceláře prezidenta. Z jeho balkonu hovoří prezident při slavnostních příležitostech. Býčí schodiště vede do jižních zahrad. Královský palác je spojen pasáží s Katedrálou.
0,916km / 1,427km 8. Královský palác
Fotogalerie
Info text
Starý královský palác je složitým komplexem staveb, který postupně narůstal a měnil se až do své nynější podoby. Na místě toho dnešního stálo knížecí sídlo už v 9.století. Byl sídlem panovníků až do nástupu Habsburků (r.1526). Ti si začali budovat místnosti na jižní straně Hradu západněji odtud a většinu prostor Starého královského paláce proměnili na jednací sály, úřadovny a depozitáře. Ve 20.století byl palác opraven a dnes je přístupný jako historická památka. Ve spodním románském a gotickém podlaží
se nachází stálá výstava Příběh pražského hradu, která podrobně seznamuje s jeho historií. Nejznámějším sálem je Vladislavský, největší světský klenutý prostor středověké Prahy z let 1492-1502. Všimněte si renesančních oken, prvního projevu renesance na Pražském Hradu. V sále jsou vyznamenávány významné osobnosti při příležitosti státního svátku (28.10.). Již jen kvůli jeho unikátní přenádherné gotické klenbě doporučujeme jeho návštěvu. Mezi opěráky katedrály je kenotaf sv. Jana Nepomuckého z 18.stol.
0,984km / 1,427km 9. Náměstí u sv. Jiří
Info text
Klášter benediktinek u sv.Jiří, nejstarší ženský klášter v Čechách, byl založen v roce v roce 973. Dnes je zde stálá expozice Národní galerie zaměřená na české umění 19.století. Ač se Vám to určitě podle raně barokního průčelí nezdá, kostel je nejdochovalejší památkou románského období v Praze a nejstarším kostelem na Pražském hradě. Založen byl kolem roku 920. Štít zdobí reliéf sv.Jiří s drakem, sochy ukazují zakladatelku kláštera Mladu a zakladatele kostela Vratislava I. Z boku přiléhá
kaple sv.Jana Nepomuckého. Renesanční Rožmberský palác byl přestavěn v době Marie Terezie pro potřeby Ústavu šlechtičen, určený k výchově šlechtických dcer. Dnes se zde konají společenské a kulturní akce. Kapitulní kostel Všech svatých sousedí se Starým Královským palácem. Novogotické budovy Nového proboštství architekta Mockera zdobí na nároží socha sv.Václava. Krásný gotický závěr Katedrály inspiruje k fotografování. Nová dlažba se krásně snoubí s historickou atmosférou náměstí.
1,094km / 1,427km 10. Zlatá ulička
Info text
Přestože Zlatá ulička tvoří část placeného vstupu, rádi bychom se vám o ní zmínili. Jedná se o malebnou a bizarní zástavbu, která tvoří protiklad majestátní architektuře Hradu. Je posledním zbytkem drobných obydlí, které k obrazu hradebního areálu patřila. Současná ulička vznikla v době Rudolfa II, který povolil dvaceti čtyřem hradním střelcům, aby si v obloucích parkánové hradby zřídili malé domečky (rozloha 18-20m²). Domečků je celkem 16 a jsou tedy „přilepeny“ na severní
parkánovou hradbu. Liší se stářím, šířkou, výškou, barvou fasády. Jeden z nich je známý pobytem židovského spisovatele F.Kafky. Dnes se v nich nacházejí obchody s turistickými suvenýry. Název uličky se vysvětluje tím, že zde bydleli zlatotepci. Romantická pověst o zlatě alchymistů, které se zde pokoušeli vytvořit, se nezakládá na pravdě. Nakouknout do uličky lze lehce přes vstupní mříž nebo si můžete určitou představu udělat na Novém světě (viz trasa Hradčany a Nový svět).
1,278km / 1,427km 11. Nejvyšší purkrabství
Info text
Branou se čtyřmi erby, jež všechny patřily nejvyšším purkrabím, jsme přišli do areálu Nejvyššího purkrabství. Palác získal svůj renesanční vzhled po požáru v roce 1541. Kdo to byl nejvyšší purkrabí? Nejvyšší úředník království a zástupce panovníka v jeho nepřítomnosti. Objekt byl před rokem 1989 využit pro potřeby Domu československých dětí, s tímto obdobím souvisí i socha Mládí z roku 1963. K ní se váže drobná historka. Schvalovací komunistické orgány přikázaly zbavit chlapecký akt přirození a teprve po
ostudě při odhalení sochy byl na příkaz prezidenta vrácen soše původní vzhled. V paláci se nyní nachází soukromé Muzeum hraček, kde je vystavován bezpočet unikátních starých evropských i amerických hraček. Na nádvoří se konají letní divadelní slavnosti, je tu výstavní galerie. Pozornost poutá Černá věž. Lobkowiczký palác byl navrácen této významné české šlechtě roku 2002. Vystavují zde svou rodinnou uměleckou sbírku „Poklady Lobkowiczkých sbírek“. Víte, že byli například významnými mecenáši Beethovena?
1,33km / 1,427km 12. Černá věž a vyhlídka
Info text
Černá věž byla součástí románského opevnění. Před branou se každou hodinu mění Hradní stráž. Zastavte se na místě někdejšího barbakánu (fortifikační prvek sloužící k lepší obraně brány). V 19.století se odtud vždy v poledne oznamoval dělovým výstřelem přesný čas. Nezapomenutelný výhled na Prahu nabízí terasovité zahrady, které sestupují po úbočí Hradu (vchod naleznete v jižních zahradách Hradu), Malou Stranu s kostelem sv. Mikuláše a Valdštejnským palácem (Senát). Řeka Vltava odděluje Staré
Město pražské. Pohled na stejná místa jako při vyhlídce při první zastávce, ale přece jen rozdílný. Jak je ta stověžatá Praha krásná! V létě se lze jižními zahradami vrátit na Hradčanské náměstí. Starými zámeckými schody (již v 9.století zde vedla cesta na Pražský Hrad) dojdete na Malou Stranu. Na stejné místo vede i procházka Svatováclavskou vinicí, nejstarším českým vinohradem, s dalšími neobvyklými panoramatickými pohledy na Prahu. Konají-li se v ní kulturní akce, je vstup zpoplatněn.
1,427km / 1,427km 13. Jižní zahrady
Fotogalerie
Info text
Jižní zahrady vznikaly pod Pražským hradem postupně na místě opevnění. Jedná se o propojení původních zahrad – Rajské a Na valech. Architekt Plečnik je významně upravil za doby prvního československého prezidenta T.G.Masaryka. Na vyhlídce máte dojem, že celá Praha se vám rozevírá u nohou. Terasovité zahrady jsou po nákladné opravě přístupné veřejnosti (za vstupné). Vidíte přes Malou Stranu až k vrchu Petřín s jeho typickou věží. Dále vidíte kostely Malé Strany se svými věžemi, důvěrně již
znáte kupoli kostela sv. Mikuláše. Karlův most s Vltavou je nedaleko. Mánesův most vede na Staré Město pražské k Rudolfinu. Poznáte např. kostel P.Marie před Týnem nebo Národní divadlo? Chcete-li pokračovat dál, v polovině zahrady objevíte 2 obelisky připomínající Pražskou defenestraci (začátek 30.leté války r. 1618), Býčí schodiště architekta Plečnika stoupající přímo ke Katedrále. Zahrada končí na Hradčanském náměstí na úrovni Nových zámeckých schodů nedaleko naší první zastávky.
