Královská cesta

Stojíte na náměstí Republiky před Prašnou bránou z 15.století, která tvoří symbolický reprezentativní vstup do Starého Města pražského. Je spojena s Obecním domem, vyhledávanou secesní stavbou z let 1905-11. Zde byla slavnostně vyhlášena samostatnost Československa, odtud název Náměstí Republiky. Objekt slouží jako kulturní centrum. Za návštěvu stojí secesní kavárna nalevo v přízemí.

Stojíme v Celetné ulici, v jedné z nejstarších pražských ulic, která je připomínána již od románské doby a svůj význam neztratila dodnes. Její název připomíná calty, pletené housky, které tu vyráběli pekaři, kteří zde byli dříve hojně usazeni. Na nároží stojí Dům U černé Matky Boží z let 1911-12, základní dílo pražské kubistické architektury Josefa Gočára. Tento typ architektury nemá ve světě obdoby a je velmi vyhledáván. Opět doporučujeme návštěvu

V domě U černého slunce bydlela Josefina Dušková, proslulá pěvkyně a hostitelka Mozarta v Praze. Mozart zažil jeden z vrcholů ze své slávy a úspěchů operou Don Giovanni právě v Praze. Dům U českého lva si zachoval své původní znamení. Týnský kostel upoutá svou velikostí a monumentálními věžemi. Kopie sochy Panny Marie připomíná morový sloup, kdysi stojící na Staroměstském náměstí. Za kostelem objevíme sgrafitovou

Staroměstské náměstí nás překvapí různorodostí a zdobností svých fasád. Do náměstí ústí barokní Sixtův dům. Neogotický Štorchův dům je ozdoben motivem sv.Václava na koni, patrona českých zemí. Dům U kamenného beránka má umístěné své znamení vedle balkonu, na vstupním portálu visí pamětní deska Alberta Einsteina, který se zde setkával s pražskými německými židovskými intelektuály. Kostel Panny Marie před Týnem představuje nejvýraznější architektonickou dominantu Starého Města. Výhled zakrývá Týnská

Pomník významného českého reformátora Jana Husa z roku 1915 byl odhalen k 500.výročí jeho upálení. Kousek před ním je v dlažbě vyznačen kovovým pásem pražský poledník. Původní umístění morového sloupu (stržen v roce 1918), připomíná o něco dále uložený základní kámen pro jeho plánovanou kopii. Průčelí paláce Golz-Kinských v rokokovém stylu je opticky rozděleno na 5 dílů, aby tvořilo harmonický celek se sousedícími domy. Význam tohoto paláce je podtržen i předsunutím paláce před ostatní sousední domy. Franz

Staroměstské náměstí patří mezi nejstarší pražská náměstí a mezi Pražany i nejoblíbenější. Jeho rozloha čítá více než 9000 m2. Již ve 13.století sloužilo jako hlavní tržiště města. Vždy se zde odehrávaly události, slavnosti a manifestace významné pro celý stát a národ (z moderních např. Sametová revoluce v roce 1989). Každý rok se zde konají trhy u příležitosti velikonočních a vánočních svátků. Na jaře se zde setkávají běžci z celého

Staroměstská radnice byla založena již v roce 1338. Od roku 1784 je hlavní radnicí celé Prahy. Dnes slouží k reprezentačním a výstavním účelům a primátor zde přijímá delegace návštěvy. Její svatební síň patří mezi nejoblíbenější v Praze.
Pozoruhodný je pozdně gotický portál hlavního vchodu. Největší pozornost návštěvníků Prahy budí staroměstský orloj ze začátku 15.století. Když odbíjí na orloji každá celá hodina, můžeme vidět ve dvojici dvířek nad ciferníkem defilující procesí sošek apoštolů, celá

Původně prostor Malého náměstí představoval pokračování cesty ze staroměstského tržiště k vltavskému brodu. Jeho trojúhelníkový půdorys má základy již v době románské. Kašna s renesanční mříží, původně čerpající vodu ze studně, nad níž je postavena, nese letopočet 1560 a motiv českého lva. Neorenesanční Dům U Rotta je vyzdoben malbami Řemesel a Zemědělství dle návrhu M. Alše. Málokdo tuší, že v domě, který tu kdysi stával, byla v roce 1488 vytištěna první česká pražská bible. Klasicistní

Barokní Clam-Gallasův palác oživuje mohutný portál s dvojicemi Heraklů. Je zde uložen Archiv hlavního města Prahy a slouží k výstavním a koncertním účelům. Za dominikánským klášterem se tyčí kostel sv.Jiljí ze 14.století, kde působil reformátor Jan Hus. Odtud plyne název příčné Husovy ulice. V domě U zlatého tygra se nachází známá pivnice, v níž i bývalý americký prezident Clinton a bývalý český prezident Havel při společné debatě smočili

Karlova ulice byla v minulosti jednou z hlavních komunikačních tepen. Ve středověku zde sídlili nožíři, později ševci a barokní obuvníci. I toto místo přes čilý místní ruch stojí za pozastavení. Očima můžete spočinout na jednotlivých fasádách. Barokní fasáda Domu u zlaté studně je zdobena štukovými reliéfy morových patronů. Hotel Klementin je nejužším v Praze (3,28m). Boční fasáda Klementina, zvaného dle původního kostela sv. Klimenta,

Křižovnické náměstí připomíná v názvu Křižovnický řád s červenou hvězdou - jediný vysloveně český církevní řád. Působí při kostele sv.Františka z Assisi, jehož zelená kupole je vidět do všech stran. Na boku kostela je vinařský sloup se sochou sv.Václava se zbytky dlažby bývalého Juditina mostu z 12.století. Kostel sv.Salvátora s barokními sochami znovu připomene Klementinum. Dominantou náměstí je socha Karla IV, českého krále a římského císaře. Jistě Vám také neušel první výhled na Pražský hrad.
Než vkročíte na Karlův

Karlův most patří mezi nejznámější pražské památky. Je monumentálním gotickým dílem, spojujícím historické zóny na obou březích Vltavy. Je nejstarší v Praze a byl založen již v roce 1348 na místě dřívějšího Juditina mostu. Most má délku 516m a šířku 9,5m. Snadno jej poznáte. Jako jediný z pražských mostů je zdoben sochami – přesněji galerií 30 soch a skupin svatých. Až do začátku 19.století byl také jediným pražským mostem. Určen pro pěší je hezký za každého počasí - ať sněží či je mlha, vytváří kouzelnou

Nad vltavskou kotlinou se vypíná Hrad s katedrálou sv.Víta, sv.Václava a sv.Vojtěcha, největší architektonický soubor v Praze, sídlo českých panovníků a dnešních prezidentů. Čtvrť pod Hradem se nazývá Malá Strana (Petit Coté), jejíž dominantou je zelená kupole kostela sv.Mikuláše se štíhlou věží. Vrch Petřín zdobí věž, která byla postavena v roce 1891. Inspirace Eiffelovou věží je všem asi zřejmá. Národní divadlo, historická vodárenská věž a Smetanovo muzeum se sochou Bedřicha Smetany

Menší věž, v jádře románská z 12.století, je památkou na předchozí kamenný most zvaný Juditin. Před ní stojí bývalá celnice. Větší věž z 15.století slouží jako vyhlídková, v letní sezoně v přízemí ukrývá turistické informační středisko. Dům U tří pštrosů z 16.století získal v roce 1597 získal Jan Fux, obchodník se pštrosími pery, tehdy módní novinkou. Loučíme se s Karlovým mostem a jeho sochami, sousoším Salvátora se sv.Kosmou a Damiánem a sochou sv.Václava, hlavního

Srdcem Malé Strany je Malostranské náměstí. Rozlohou nepatří rozhodně k největším, ale v tom nikdy nebyl jeho hlavní význam. Leží na křižovatce dvou cest, levobřežní komunikace a Královské cesty –

Malostranské náměstí, ústřední náměstí této čtvrti, je rozděleno na dvě části jezuitským chrámem sv. Mikuláše. Věž chrámu je vyhlídková. Bývalá jezuitská kolej slouží dnes pro potřeby Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Gromlingovský palác je zdoben mytologickými plastikami. Pozornost přitahuje severní strana náměstí s domem Smiřických s nárožními arkýři. Zde se radili vůdcové české stavovské opozice o defenestraci, která v Praze zahájila v roce 1618

Monumentální Lichtenštejnský palác, v rohu navazující na sousední Hartigovský palác, zaujímá celou západní stranu a je využíván opravě pro potřeby Hudební fakulty, koncerty a kulturní účely. Průčelí chrámu sv. Mikuláše je zdobeno plastikami církevních učitelů. V roce 1787 zde hrál na varhany Mozart a dodnes se tu konají krásné koncerty

Na horním konci Malostranského náměstí Královská cesta začíná prudce stoupat ke svému cíli – pražskému Hradu. Ve své poslední části vede malebnou Nerudovou ulicí. Název připomíná významného českého spisovatele a básníka 19.století Jana Nerudu, kterého obdivovával Pablo Neruda. Nepleťme si je.
Sportovní

Odtud se otevírá úchvatný výhled na Prahu. Po levé straně vidíme vrch Petřín, mezi ním a námi se krčí červené střechy Malé Strany s kostelem sv. Mikuláše, dohlédneme až k Vltavě, ke Karlovu mostu. Pozornost upoutá uprostřed protějšího břehu kupole Národního divadla, která odděluje Staré Město (nalevo) a Nové Město (za ním vpravo). Starobylé město se svými věžemi a věžičkami – skutečné srdce Evropy.
Otočíme-li se, vidíme majestátnou