Dekret Kutnohorský
Dekret Kutnohorský byla listina vydaná králem Václavem IV., která zaručovala české akademické obci rozhodující hlas v záležitostech Karlovy univerzity.
Učení Jana Viklefa nabývalo v prvních letech 15. století na nebývalé popularitě a to zejména díky působení univerzitního mistra Jana Husa. To vedlo k řadě kontroverzí s německou částí univerziních mistrů a profesorů, kteří odmítli mít s Viklefem cokoliv společného. Celá situace nakonec v roce 1408 vyústila v jednání Husova přítele, mistra Jeronýma Pražského s králem Václavem IV., který nakonec ku překvapení mistrů přišel s radikálním návrhem (popudila ho také skutečnost, že zahraniční mistři odmítli panovníkovu žádost o zachování neutrality
v právě probíhajícím papežském schizmatu). Původní nastavení hlasování na univerzitě bylo takové, že každý národ (Poláci, Bavoři, Sasové a Češi) měli jeden hlas. Panovník však provedl radikální změnu a Čechům dal hlasy tři, zatímco zbylým národům pouze jeden jediný. Tento dekret byl vydán 18.1. 1409 v Kutné Hoře. V přímé reakci na tuto svévoli opustilo univerzitu většina zahraničních mistrů a stidentů, což představovalo asi 70% celé univerzitní obce a mělo za následek dočasný kvalitativní úpadek Karlovy univerzity. Dalším důsledkem však byla skutečnost, že Hus mohl ve svém učení pokračovat i na univerzitní půdě a to vedlo k dalšímu šíření Viklefova učení a k pozdějším husitským válkám.