Únor 1948
Únor 1948 je milníkem v českých dějinách, událostí, kdy se v poválečném Československu dostala k moci komunistická strana a zahájila období totality.
Komunisté se dlouhodobě připravovali na převzetí moci v zemi a rozháraná poválečná situace jim to usnadnila. KSČ měla těsně po válce výrazný nárůst členské základny, kdy do ní vstupovali lidé díky její popularitě a poválečném kreditu či lidé s pestrou minulostí. Už roku 1946 dosáhla prvního vítězství, kdy se předseda KSČ, Klement Gottwald, stal předsedou vlády. Komunistům se také dařilo využívat nerozhodnosti nemocného prezidenta Beneše.
Postupně byla regulována opozice a zrušen normální průběh voleb. Předehra k únoru 1948 se začala naplňovat a vyvrcholila vládní krizí 13. února 1948. Komunisté kontrolovali důležitá místa ve státní správě a bezpečnostní složky, čehož bezodkladně využili jako faktoru nátlaku. Kvůli tomuto faktu, který hodnotili jako zneužívání státní moci podali
nekomunističtí ministři ve vládě demisi a předpokládali, že ji prezident nepřijme a vyzve ke konání předčasných voleb. Skutečnost se však od tohoto předpokladu dosti výrazně lišila.
Dne 24. února došlo ke generální stávce pracujících, organizované komunisty, která donutila národně socialistickou stranu ke spolupráci s komunisty. Roli v tom hráli i lidové milice (paramilitantní komunistické složky). Dne 25. února přijal prezident demisi ministrů a souhlasí s doplněním vlády podle Gottwaldova návrhu. Poté už následoval jen smutný epilog. 10. března za nevyjasněných okolností zahynul poslední nekomunistický ministr Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Následující den byla potvrzena nová vláda v čele s komunistickou stranou. V květnu proběhly volby s vynucenou účastí a v červnu odstoupil prezident Beneš. Následně byl prezidentem zvolen Gottwald a 40 leté období totality bylo zahájeno.