17. století
Plenění Prahy Švédy roku 1648
Závěrečná epizoda třicetileté války
Significant photo
Info text
Na sklonku třicetileté války operovala švédská vojska v českých zemích. V atmosféře právě probíhajících jednání o Vestfálském míru panovala u švédských generálů obava z toho, že náhlé podepsání mírové dohody by mohlo ohrozit jejich záměr získat značnou kořist, kterou představovalo samo císařské město Praha. Jako první k Praze přitáhl generál Konigsmarck, který využil skutečnosti, že mu přeběhlý císařský důstojník Arnošt z Ottowaldu umožnil takřka bez boje lstí obsadit Malou stranu a Pražský hrad. Okamžitě poté začala švédská soldateska plenit a její lup činil 12 miliónů zlatých. Vzácné sbírky císaře Rudolfa II. však Konigsmarck umístil pod silnou stráž a prohlásil je státním majetkem.
Na začátku srpna dorazila k městu druhá švédská armáda pod velením generála Wittenberga a brzy nato bylo Staré město podrobeno intenzivnímu bombardování. K přímému útoku však nedošlo a tak měl velitel obrany města,
hrabě Colloredo, čas sestavit obranu, která sestávala dokonce i z dobrovolníků mezi měšťany včetně legie studentů Karlovy univerzity.
Koncem září se k městu přiblížila ještě třetí švédská armáda vedená následníkem trůnu, princem Karlem Gustavem. Kombinované tři švédské armády zahájily v říjnu řadu silných útoků na město, které se jim ale přes odvahou domoobrany nepodařilo dobýt. Dne 1. listopadu obdržel Karl Gustav zprávu o uzavřeném Vestfálském míru a tak nařídil švédským armádám odtáhnout. Tím skončilo obléhání Prahy.
Padlo 219 dobrovolníků, ale město prokázalo věrnost habsburskému rodu a také změnu nálady od roku 1618. Bylo vidět, že katolické smýšlení nabylo vrchu. Důsledkem švédského plenění bylo zcizení mnoha unikátních děl, z nichž nejvýznamějším byl třeba vzácný Kodex Gigas, jenž byl švédskou vládou zapůjčen pro výstavní účely v roce 2008 za podmínky, že jej Česká republika "navrátí".
