20. století
První republika
Vznik samostatného Československa
Significant photo
Fotogalerie
Info text
První republika byla státním útvarem, který vznikl roku 1918 na troskách Rakouska-Uherska a byla založena díky aktivitě předních českých politiků v čele s budoucím prezidentem Masarykem. Skončila s obsazením Sudet v roce 1938 po nuceném akceptování výsledků Mnichovské dohody, které podepsal prezident Beneš.
Československo vyhlásila pražská národní rada 28. října 1918. Země získala pevné hranice až roku 1920 Československou konstitucí a Masaryk se stal prvním prezidentem. Předcházely tomu územní spory především ohledně hranice s Maďarskem, poté spor s Polskem o Těšínsko a se sovětským Ruskem o Podkarpatskou Rus. Všechny situace vyřešila československá armáda. Československo patřilo ve 20. letech k 10 průmyslově nejsilnějším zemím na světě. Především v českých zemích se nacházelo průmyslové jádro, zatímco na Slovensku převažovalo zemědělství, stejně jako v Podkarpatské Rusy.
Politická situace v Československu se postupně ustálila a ve vládě byla po téměř celou dobu první republiky zakotvena tzv. velká pětka (koalice pěti velkých stran). Původně byli ve vládě pouze čechoslováci, ale roku 1926 se do ní mohli dostat i němci, jako členové velmi významné minority. Maďarská menšina se však do vlády nedostala nikdy. Prezident Masaryk byl volen opakovaně až do roku 1935, kdy ze zdravotních důvodů abdikoval a nahradil ho prezident Beneš.
Beneš byl předtím dlouholetým ministrem zahraničí a celá zahraniční československá politika tak ležela na jeho bedrech. Beneš se snažil vytvořit systém aliancí, který by zajistil existenci Československa i v tváří tvář většímu agresorovi. Roku 1921 uzavřel tzv. Malou Dohodu s Rumunskem a Jugoslávií, kterážto měla za účel bránit habsburskému návratu a maďarské rozpínavosti. Pokoušel se rovněž naleznout
cestu k Británii a Francii, což se mu podařilo jen částečně a roku 1924 uzavřel dohodu s Francií. Dohoda v Locarnu roku 1925 znamenala mocné posílení Německa v rámci spojených národů a zkomplikovala spojení s Francií. V době sílícího nacismu a po nástupu Hitlera k moci v Německu se Beneš pokusil hledat pomoc i v Sovětském Svazu, vůči kterému byl předtím velmi rezervovaný. Roku 1935 byla uzavřena dohoda, že v případě pomoci od Francie pomůže i stalinské Rusko. V momentě nejvyšší nouze však všechny naděje vkládané do západních demokratických mocností selhaly a Beneš byl donucen k podpisu ponižující Mnichovské dohody, která v podstatě celistvé Československo rozparcelovala. S německým záborem Sudet na sklonku září 1939 končí éra první republiky a začíná krátké období republiky druhé, které je ukončeno brzkým vznikem protektorátu Čech a Morava.
Období první republiky je bytostně spjato s osobou prezidenta Masaryka, který je v obecném povědomí dosti idealizován (a někdy dokonce i právem) a tak tato gloriola částečně dopadá i na sledované období. Je však třeba druhým dechem vidět, že i přes nesporná pozitiva a velké úspěchy tu byla celá řada problémů, jejichž společným jmenovatelem je národnostní rozrůzněnost slepence, který se nazýval Československo. Problematika menšin (maďarská, německá, rómská, ruská a židovská) posléze přerostla v reálnou příčinu destability v republice, která vyvrcholila radikalizací nejpočetnější německé menšiny. Poměrně nesmlouvavá státní politika vůči zastoupení menšim ve správních a vládních funkcích tento problém jen eskalovala. Kombinace těchto vnitřních příčin s vnějším agresorem (Hitlerovské Německo) a nezájmem mocností (Francie, Anglie, Sovětské Rusko) vedla ke konci první republiky.
