Prokop Holý
Přední husitský kněz, který se stal v období po Žižkově smrti nejvýznamnějším vůdcem radikálního svazu Táboritů.
Říká se o něm, že ač byl vojevůdcem, tak nikdy nezabil vlastní rukou člověka, neboť dodržoval Boží přikázání. Jako jeden z mála husitských kněží se holil a tak se vžila mezi vojsky Táboritů jeho přezdívka.
Byl původem z měšťanského prostředí a měl výhodu, že o něj v jeho dětství a mládí pečoval velmi bohatý strýc, který mu zajistil i odpovídající vzdělání a umožnil mu na svých obchodních cestách poznat širý svět. Měl nakročeno
k vynikající kněžské dráze, ale po vypuknutí husitské revoluce se stal jedním z předních proponentů hnutí.
Roku 1426 se dostal do čela vojsk polní obce Táboritů a byl nejvýraznějším představitelem husitského hnutí té doby. Byl velmi schopným vojevůdcem - mezi výčty jeho úspěchů se řadí bitvy u Ústí nad Labem, Tachova a Domažlice, které vedly k rozbití křížových výprav proti husitům. Jako první pořádal tzv. Spanilé jízdy, husitské expanzivní výpravy do zahraničí a učinil z husitů mocnou sílu.
Zahynul v bratrovražedné bitvě husitů u Lipan.