14. - 15. století
Jan Žižka z Trocnova
Nejslavnější husitský vojevůdce
Significant photo
Fotogalerie
Info text
Největší husitský vojevůdce, který byl tvůrcem jejich vítězné taktiky, využívající vozové hradby. Za celou svou kariéru vojevůdce nebyl nikdy poražen.
Žižka se narodil jako syn zemana v Trocnově, blízko panství mocných Rožmberků. Podle antropologického ohledání čáslavské lebky (její pravost je však předmětem pochybností) přišel ve věku asi 11 let o oko úderem sečné zbraně. Po roce 1400 se Žižka dostal společně s mnoha dalšími drobnými zemany do sporu s Rožmberky a v tlupě jistého Matěje plenil Rožmberské zboží. Zároveň spolupracoval jako žoldnéř s jistými českými šlechtici, kteří rovněž neměli Rožmberky v lásce, zvláště na pozadí sporu Rožmberků s králem Václavem IV. Roku 1409 došlo ke smíření a Žižka byl omilostněn. Posléze se jal jako žoldnéř působit v Polsku, kde chtěl získat nějaký majetek. Bojoval na polské straně proti rozpínavosti Řádu německých rytířů v
bitvě u Grunwaldu roku 1410.
V následujícím období působil u královského dvora, kde si ho pamatovali z doby rožmberského odboje. V Praze se setkal s Janem Husem a stal se nadšeným posluchačem jeho kázání. Roku 1419 se účastnil pražské defenestrace a nato se dal do služeb husitského svazu jako voják. Když nevyšlo jeho působení v Plzni, tak se stal hejtmanem v nově založeném Táboře a brzy byl hlavním husitským vojevůdcem. Zároveň s první kruciátou proti husitům přišlo i období největší Žižkovy slávy. Roku 1420 na hlavu porazil křižáky v bitvě u Sudoměře a posléze porazil i císaře Zikmunda Lucemburského na Vítkově. Žižka dokázal z husitů vybudovat pevně organizovanou sílu (je prý autorem spisu zvaného Žižkův vojenský řád), která dokázala brzy kontrolovat dění v českých zemích. Zemřel, jako slepý muž, v bitvě u Malešova, třebaže ona bitva byla pro něho vítěznou.
