Jehuda Liva ben Becalel (ve starší literatuře uváděn také jako ben Bezalel), známý též jako Jehuda Arje ben Becalel, Jehuda Löw ben Becalel (Arje (hebrejsky Lev), Löw a Liva jsou synonyma), rabbi Löw, případně hebrejským akronymem מהר"ל - MaHaRaL (Morenu Ha-Rav Liva nebo též Morenu Ha-gadol Rabi Liva, náš (velký) učitel rabbi Liva), byl židovský rabín a učenec, jenž působil jako vrchní moravský zemský rabín v Mikulově a později jako vrchní rabín v Praze za vlády Rudolfa II. Rabbi Löw založil a vedl v pražském Židovském ghettu talmudistickou školu (ješivu), upravil též pravidla pro spolek Chevra Kadiša (pohřební bratrstvo). Ačkoli v Praze strávil značnou část svého života, je zde pohřben a v židovské literatuře je vždy nazýván מהר"ל מפראג
- "Pražský Maharal".
Byl uznávám jako přední znalec Talmudu a zároveň jako židovský mystik, který byl spjat především s legendou o stvoření hliněného muže, Golema. Podle legendy tak učinil proto, aby ochránil židovské ghetto před antisemitskými útoky.
Rabbiho rodina pocházela z něměckého Wormsu a patřila mezi tamější židovskou elitu. Jeho otec byl hlavním říšským rabínem a předpokládá se, že původem byla rodina z Babylónské exilové větve. Roku 1588 opustil svou pozici zemského rabína na Moravě a přišel do Prahy. Tam se těšil obrovské vážnosti a roku 1592 byl jako přední znalec Kabaly přijat samotným císařem Rudolfem II. Posléze se přesunul do polské Poznaňe, kde působil několik let než se na sklonku života opět vrátil do Prahy.
