14. století
Olomoucká královražda
Tajemný konec Přemyslovského rodu
Significant photo
Fotogalerie
Info text
Rok 1306, 4. srpna. Horké léto - čistá výheň. Odpočívající armáda, ospalé ležení. Tažení na Polsko před svým zahájením, kdy bude třeba uklidnit rozpínajícího se úspěšného Vladislava Lokýtka. Sbírání hotovosti a veliké shromáždění takřka veškeré šlechty. A pod zajisté početnými strážemi odpočívající mladý král v budově Olomouckého děkanství. Do této atmosféry ospalého klidu a plné očekávání vpadla jako blesk jediná zpráva. Král byl na svém loži v odpočinku zavražděn!
Zbraslavská kronika hovoří takto: "Divíme se všichni, že se dosud až dodnes neví, kdo byl najisto pachatelem tak nezměrné hanebnosti. Byl však spatřen jakýsi rytíř, řečený Konrád z Botenštejna, rodem Durynk, jak vyskočil z paláce, drže v ruce zkrvavený nůž, a utíkal; a ti, kteří byli venku, ho chytili a jako vraha králova zabili, dříve než mohl promluvit nějaká slova. Zda byl on nebo jiný vinen, nevím, ví to Bůh, to však vím a je to známo celému světu, že záhuba onoho
mladého krále způsobila vzrůst nesčíslných útrap."
Dodnes není jasné, kdo stál za královou smrtí. Těch, kterým by jeho smrt prospěla, byla celá řada. Již zmiňovaný polský odbojník Vladislav Lokýtek. Nebo třeba římský král, Albrecht Habsburský, tvrdý to muž bez skrupulí, který měl zálusk na české stříbro a vedl mnohé spory i s Václavem II., královým otcem. V neposlední řadě je také otázka samotné české šlechty, které nemusely být po chuti tendence mladého krále omezovat moc šlechty, kterou si pracně posílila už od vlády Přemysla Otakara II. Pravdu se asi nikdy nedozvíme, protože Zemské desky, které by mohly odhalit pravdu o změnách majetkových poměrů v Čechách mezi léty 1306 - 1311 (korunovace Jana Lucemburského a konec boje o moc mezi uchazeči o český trůn), lehly popelem při požáru Pražského hradu v 16. století.
Vzrušující otázka tedy bude asi otevřená, dokud nedojde k odhalení nějakých nových průlomových skutečností.
