Legenda o dr. Faustovi a jeho kolegiu
Legenda o dr. Faustovi se utvořila spojením činů mnoha obyvatel proslulé novoměstské stavby, jež začínala jako palác mocné přemyslovské odnože vévodů Opavských, datujících svůj původ do doby života vévody Mikuláše Opavského, nemanželského bratra Přemysla Otakara II. a muže, který popravil Záviše z Falkenštejna - českého reka.
Stavba se postupně stala z paláce těchto knížat a domu juristů sídlem lékařů a odtud už byl jen krok, aby se došlo k hlavnímu odvětví zdejší činnosti - alchymie - aneb vědy okultní. Již jeden z výhonků opavského rodu, Václav, se ve 14. století zabýval vědami přírodními, ale čas velkých "magiků" měl ještě přijíti. Jedním z vrcholů v existenci stavby a výživnou půdou pro vznik legendy byla éra vlády Rudolfa II. Nejprve byl vlastníkem domu podivínský hvězdopravec Jakub Krucínka, kterýžto však k proslulosti domu nepřispěl svými astrálními projekcemi, nýbrž ho nepřímo ocejchoval vraždou. Jeho synové se chovali v ryzí bratrské nenávisti a po upoutání otce na lůžko předsmrtné, mladší bratr ošklivě zavraždil staršího kvůli rodinnému dědictví. Byl však dopaden, podroben právu útrpnému a na Koňském trhu popraven oběšením.
Tím však litanie vražd v domě nekončí. Dalším obyvatelem domu byl jeden z jeho nejproslulejších majitelů, Edward Talbot, zvaný magister Kelley. Anglický magik, muž mnoha talentů, znalostí a zcela bez skrupulí, jemuž krev nevinných nebyla ničím cizím. Společně se svým učitelem Johnem Dee
se ve zlatém věku alchymistů dostali na vrchol a sám císař Rudolf udělil Kelleymu císařskou hodnost. Když však Kelley zavraždil v hádce svého soka, alchymistu Jiřího Huntera, upadl u císaře v nemilost a byl vsazen do pevného vězení na hradě Křivoklátě. Pokusil se neúspěšně o útěk a nakonec ve vězení zemřel, v samotě.
Další dva majitelé Faustovskou legendu již jen dotvořili a dodali ji punc. Ferdinand Antonín Mladota byl pokusným chemikem a fyzikem, jakýmsi vyzrálým nástupcem Kelleyho. Jeho plamenné pokusy v hodinách nočních byly zdrojem legendy o paktu obyvatel domu s temnými, ďábelskými silami. Syn toho chemika amatéra Josef Petr, přidal k výčtu činností mechaniku a studium elektrického výboje. Dům se stal podivným místem naplněným ještě podivnějšími věcmi. Josef sestrojil umělé, pohyblivé figuríny, zvedací schodiště, náhle se zavírající dveře, světelné divy a kliky, jimiž protékal elektrický proud a ušťedřoval výboje.
Především z těchto tří obyvatel se vytvořila plnohodnotná Faustovská legenda o doktoru žádostivém a žíznivém po poznání k vlastnímu obohacení takovým způsobem, že se neštítil smlouvy s ďáblem a mnohé podivuhodností vytvořil ve svém domě, než se jeho čas naplnil a jedné noci ho ďábel proraženým stropem odnesl do jam pekelných. A tak se utvořila jedna z nejvýznamějších středoevropských legend. Jako takový epilog vznikla v útrobách tohoto domu luxusní lékárna, která slouží a poskytuje pomoc dodnes.