Dům nacházející se proti chrámu sv. Mikuláše pod jménem "staré koleje" známý byl, neboť se zde v dobách dřívějších nacházela kolej bakalářů, mistrů a žáků vysokého učení pražského. Kolej nacházela se pod přísnou správou a řádem domácím, kdy nikdo ze žactva nesměl se po setmění mimo kolej zdržovati, jinak vrátným nahlášen byl. V jeden čas tam mrzoutský vrátný bděl a mnohým žákům nebývalé potíže přivodil, ba dokonce jejich vyloučení z koleje způsobil. I studenti pojali důmyslný plán, jak vrátného potrestati. Pod záminkou přítomnosti loupeživé lůzy jej vylákali do sklepa, kde vrátný ke svému překvapení shledal, že jest obklopen všemi žáky. I oni stáli v kruhu kolem špalku, na kterém sekera byla a vedle níž zakuklený kat
stál. I podlomila se kolena pod vrátným, byvše žáky rychle spoután. Byl mu rozsudek přečten, v němž ortel smrtelný byl nad ním vynesen za týrání žactva. Marně o milost žadonil, musil ke špalku pokleknouti a oči mu zavázány byly. Nevěděl tedy, že dva žáci postavili se za něho namísto kata, v rukou ubrousek bílý, jímž mínili se dotknouti krku odsouzencova jakoby sekerou katovou. Vrátný však nevydržel hrůzy nápor a jeho srdce ze strachu mrtvice ranila a on svalil se vedle špalku jakoby katovou sekerou sťat. Žert se tak smutnou pravdou stal. Vrátný však bez rozhřešení zemřel, ni v hrobu pokoje nedošel a tak stále kolejí jeho duch obchází s hlavou naseknutou. Dokud mu hlavu někdo nedosekne, nenajde prý míru a pokoje.
