Kdysi se v klášteře u sv. Anežky na Starém městě nedobrovolně ocitla dcera českého pána, která se zamilovala do chudého rytíře a její otec se tuze rozlítil, učiníc z dcery jeptišku. Milenci se však nezalekli hněvu otce, ni klášterních zdí a dále se scházívali, využívajíc ticho klášterní zahrady v hluboké noci. Jednoho dne se rozhodli, že spolu uprchnou. Dcera pána však nebyla oblíbena, neboť ji byl velmi zatěžko její stav a tak nenašla příliš cesty ke svým souputnicím v kláštere.
I stalo se tedy, co státi se muselo a jedna jeptiška vypatrála příčinu jejích nočních pochůzek. Nelenila a dala to zvědět otci dívky. Ten se rozhněval a začal snovat pomstu
ukrutnou. V noci k útěku z kláštera určené, číhal rozlícený otec s mečem taseným v klášterní zahradě. Když milenci se objevili, otec v hněvivém afektu svou dceru bodl mečem do prsou a ona bez hlesu padla. Poté se vrhl na zkoprnělého milence, kterého zle poranil, avšak nezabil. Posléze vyřkl kletbu nad svou dcerou, aby nikdy pokoje nedošla, dokud bude z kláštera sv. Anežky stát kámen na kameni.
Od onoho času obchází jeptiška klášterní chodby, těžce vzdychajíc a na vysvobození čekající. Je oděna v šedivý jeptišský hábit, který nese na prsou známky úderu mečem. Obchází klášter, avšak nikomu neubližuje narozdíl od jiných duchů zde sídlících.
