15. - 16. století
Vladislav Jagellonský
Český král z rodu polských Jagellonců
Significant photo
Fotogalerie
Info text
Nejstarší syn krále Kazimíra IV. a český král z rodu polských Jagellonců, kterému byl trůn nabídnut "husitským" králem Jiřím z Poděbrad.
Vladislav byl tedy na sněmu v Kutné Hoře roku 1471 zvolen šlechtou za českého krále. Jeho situace po příjezdu do země nebyla jednoduchá. Stejně jako král Jiří i Vladislav byl králem "dvojího lidu", měl proti sobě vzdorokrále Matyáše a navíc nebyl ve svém postavení uznán papežskou kurií. Soupeření s uherským králem skončilo kompromisem zvaným olomoucký smír. Králi Vladislavu připadla vláda v Čechách a Matyáš si ponechal titul české krále a vládu na Moravě, Slezsku, Horní a Dolní Lužicí až do konce svého života. Roku 1487 byl Vladislavův královský titul uznán papežskou kurií. Vladislav byl osobně člověk bezúhonný, dobrák, současně však slaboch bez státnické koncepce. V roce 1490 zemřel král Matyáš a Vladislav získal zpět odtržené země a navíc byl zvolen
i králem uherským. Přesídlil do Budína a o český stát se prakticky nestaral. Jagellonec byl třikrát ženat, poprvé s Barborou z rodu Hohenzollernů, byl to sňatek na dálku a král od něj záhy odstoupil a s manželkou se nikdy nesetkal. Druhé manželství uzavřel s vdovou po Matyáši, Beatricí Aragonskou i toto manželství však bylo pouze formálním svazkem. Obě manželství byla roku 1500 papežem rozvedena. Roku 1502 se Vladislav oženil s francouzskou šlechtičnou Annou z Foix. Tento sňatek byl šťastný a královské dvojici se narodili dvě děti, Anna a Ludvík. Po porodu syna královna zemřela a tato ztráta Vladislava hluboce poznamenala na zbytek života. S římským císařem Maxmiliánem I. uzavřel Jagellonec dynastické sňatkové smlouvy na jejichž základě vstoupil jeho syn Ludvík do manželství s Marií Habsburskou a Anna se provdala za arcivévodu Ferdinanda.
Poté Vladislav umírá ve Stoličném Bělehradě.
