19. - 20. století
Karel Kramář
První ministerský předseda Československa
Significant photo
Info text
Karel Kramář byl impozantním zjevem na politickém poli. Byl velikým kritikem Rakouska-Uherska a později, po vzniku Československa, i T.G. Masaryka.
Ví se o něm, že byl fyzicky velmi přitažlivý a zároveň velmi vzdělán a galatní, takže se stal lvem Petrohradských a Varšavských salónů. Svoji manželku také poznal v Rusku. Jeho vášní bylo rovněž stavět pro svou ženu vily (Postavil hned tři z nichž nejexotičtější byla vila Barbo na Krymu). V lednu 1919 také přežil atentát a byl prvním Československým politikem, na kterého byl spáchán.
Kramář byl vystudovaným právníkem. V roce 1889 se podílel s Tomášem G. Masarykem na založení České strany lidové. Ještě v roce 1891 kandidoval do Říšské rady a byl zvolen. Byl zastáncem myšlenky federalizovaného Rakouska-Uherska a úzké spolupráce
mezi slovanskými národy. Organizoval různé všeslovanské sjezdy a byl zastáncem myšlenky novoslovanství.
Po vypuknutí 1. světové války Kramář svou pozici přehodnotil a začal organizovat domácí odboj. Za tuto činnost byl zatčen a odsouzn k smrti a jen díky hromadné amnestii císaře Karla I. nebyl popraven. Po vyhlášení samostatného Československa byl zvolen jeho prvním ministerským předsedou. V době svého ministerského předsednictví vedl československou delegaci na Pařížské mírové konferenci. Prosazoval stanovisko, že by měly vítězné mocnosti intervenovat proti bolševické vládě v Rusku. S tímto požadavkem však pro Benešův odpor nepochodil. Vedl řadu ideových sporů s Masarykem a Benešem. Zemřel v předvečer záboru toho Československa, které pomáhal budovat.
