Jan Masaryk byl synem prvního československého prezidenta. Na počátku 20. století studoval i v USA a po návratu do Čech narukoval v roce 1915 na východní frontu, kde se vyznamenal. V meziválečné době působil nejprve jako osobní tajemník Edvarda Beneše a v roce 1925 se stal velvyslancem v Londýně.
Tam zůstal i po rezignaci ze své funkce v roce 1938 v rámci reakce na zábor sudet nacisty. Za války se velmi angažoval v Benešově exulantské vládě a
v prosazování ideje kolektivní bezpečnosti. V roce 1945 podepsal za Československo Chartu OSN a účastnil se i mírových rozhovorů.
Zůstal ve své funkci ministra zahraničí i v komunistické vládě po roce 1946. Byl jediný, kdo se z československé delegace vzepřel v roce 1947 Stalinovi. Po únorovém převratu roku 1948 odmítl rezignovat a vzápětí nato byl nalezen mrtev po dopadu z okna ve svém bytě. Předpokládá, že byl na příkaz komunistů zavražděn.