Ferdinand I.
Ferdinand byl předním evropským panovníkem. Pocházel ze španělské větve Habsburků. Jeho otcem byl Filip I. a matkou proslulá španělská infantka Johanna Šílená. Jeho bratrem byl možná nejmocnější panovník v Evropě, Karel V.
Výchova byla Ferdinandovi poskytnuta v přísně katolickém duchu u španělského dvora, jak bylo zvykem. Brzy byl zasnouben s Annou Jagellonskou, dcerou uherského krále, což určilo Ferdinandovu další dráhu. Po smrti Annina bratra Ludvíka v bitvě u Moháče roku 1526 začal usilovat o uherskou a českou korunu. Zároveň v tu dobu vládl v rakouských a korutanských državách
Habsburků.
Ferdinand zdatně manévroval v bažině složitých zájmů českých stavů a roku 1527 byl korunován českým králem. Tím se z Habsburků stala nejmocnější panovnická dynastie v Evropě.
Ferdinand byl stoupencem absolutismu a tak narážel na odpor českých stavů. Rovněž jeho přísná katolická výchova byla v protestantských českých zemích spíše trnem v oku. Za vlády Ferdinanda byl rovněž zahájen proces rekatolizace ve snaze redukovat protestantský živel.
Ferdinand byl prvním z autokratických panovníků, který zahájil cestu českých zemí směrem k rakouskému mocnářství.