Boleslav II.
Boleslav II., středověkými dějepisci označovaný přízviskem Pobožný, byl český kníže. Pobožný byl označován pro svou zálibu v zakládání klášterů a zbožnost, ale zároveň byl odpovědný za masakr konkurenčního rodu Slavníkovců.
Boleslav II. se narodil pravděpodobně jako nejstarší syn Boleslava I. někdy kolem roku 932. Když v roce 972 (starší bádání se klonilo k roku 967) jeho otec zemřel, zanechal svému synu mocný středoevropský stát, zahrnující nejen celé Čechy, ale i většinu Moravy, část Slezska, Malopolska, snad i Slovenska. Tato politicky silná země byla vnitřně založena na hradské správě, křesťanství a bojeschopné vojenské družině. Mezinárodní postavení Čech bylo vybudováno na jakémsi volném svazku se vznikající říší římskou a přátelství s Polskem, ke kterému přispěl sňatek sestry Boleslava II. Doubravky s polským knížetem Měškem I. Procírkevní politika, kterou Přemyslovci prosazovali, byla posilněna počátkem 70. let založením prvního kláštera na našem území u sv. Jiří na Pražském hradě, jehož abatyší byla jmenována druhá sestra Boleslava II. Mlada.
V roce 973 se staly Čechy založením pražského biskupství církevně
samostatné. Prvním biskupem byl jmenován Sas Dětmar, druhým v roce 982 Slavníkovec Vojtěch. Boleslav II. se snažil během své vlády nadále zachovávat přátelské kontakty s německou říši, přesto však byl tento vztah několikrát narušen oboustrannými válečnými výboji. Ve vztahu k Polsku došlo po smrti Doubravky k odcizení, které vyvrcholilo otevřeným nepřátelstvím a ztrátou Slezka a Krakovska.
V úsilí o dokončení sjednocení českého státu narážel Boleslav II. na politické ambice Slavníkovců (třebaže současná historiografie tuto skutečnost zpochybňuje). Napětí vyvrcholilo v roce 995, kdy vojska Boleslava II. přepadla a vyplenila centrum slavníkovské moci, Libici nad Cidlinou. Východní Čechy byly tak připojeny ke středním Čechám, nebo spíše navráceny pod přímou nadvládu pražských Přemyslovců.
Čechy se za panování Boleslava II. staly významným centrem křesťanské kultury. Boleslav II. se podílel na založení kláštera v Praze - Břevnově. V náboženském životě, písemnictví i umění se stěžejním tématem stal kult sv. Václava. Těsně před svou smrtí dal Boleslav II. ještě podnět k založení kláštera sv. Jana na Ostrově u Davle.