Řád Maltézských rytířů
Rytířský řád, který vznikl v 11. století na území Jeruzalémského království a rozšířil se pak do celé Evropy.
Původním názvem řádu je řád Johanitů či špitálníků. Roku 1113 byl řád potvrzen papežskou bulou a začal působit ve Svaté zemi, kde byla i hlavní komenda řádu.
V průběhu 12. století se řád rozšířil i do Německa a řád se transformoval do podoby vojenského duchovního společenství. Po dobytí Jeruzaléma řád přesídlil nejprve do Akonu, poté na Kypr a roku 1309 na
Rhodos. Vyznamenali se v bojích s osmanskými turky a to natolik, že se samotní sultánové Selim a Sulejmán věnovali tomu, aby sídlo řádu na Rhodu roku 1522 obsadili. Řád poté z daru Karla V. přesídlil na Maltu, odkud získal i své jméno. Na Maltě se vyznamenali svým bojem proti tureckým pirátům.
Na sklonku 18. století řád pozbyl svého významu a dnes je suverénním nestátním subjektem s řadou pravomocí.
V heraldickém znaku má bílý, osmišpičatý kříž na červeném poli.