17. - 18. století
Náboženství státu
Šířící se mezináboženská tolerance a sílící role státu
Significant photo
Info text
Rekatolizace je proces, kterým měli být navraceni protestanti zpět do lůna katolické církve.
V Čechách rekatolizace začala ihned po porážce stavů v bitvě na Bílé hoře roku 1620. Proto se označuje jako pobělohorská rekatolizace. Rekatolizace a zvláště jezuité byli v populární obrozenecké beletrii podáni velmi nelichotivě a jednostranně, je však třeba podotknout, že situace nebyla tak černobílá. Jezuité přinesli do země i vzdělanost a obnovili mnohé zašlé farnosti. Na druhou stranu někde docházelo i k silné a kruté perzekuci protestantů. Tato skutečnost se však lišila kraj od kraje.
V severních Čechách probíhala rekatolizace velmi
mírně, formou misií a obyvatelstvo přestupovalo na katolickou víru víceméně smířlivě.
Ve východních Čechách ybla situace obtížnější, protože prostestanská víra byla velmi zakořeněná a obyvatelstvo se jí odmítalo vzdát. Proto zude docházelo k řadě násilných excesů na obou stranách.
Morava byla baštou prostestantské šlechty, která byla schopna do určité míry poskytovat nakatolíkům ochranu. Ve slezsku byli protestanté tolerování i díky značnému podílu nekatolického obyvatelstva a omezenější habsburkské moci.
Rekatolizace byla významnou periodou, která ovlivnila náboženské dějiny českých zemí po celé 17. a část 18. století.
