16. století
Jezuitský řád
Významný řeholní řád
Significant photo
Info text
Přední řeholní řád římskokatolické církve, který vznikl roku 1534 na popud Ignáce z Loyoly a roku 1540 byl oficiálně potvrzen papežskou bulou.
Brzy se výrazně rozšířil a společně s pronikajícím španělským a portugalským kolonialismem se postupně dostal do celého světa, kde svou neutuchající činnost zahájily jezuitské misie. Jezuité zakládali rozmanité školy a v Čechách vznikla roku 1556 jezuitská kolej známá jako Klementinum, která měla od roku 1562 právo udílet doktoráty, čímž se vyrovnala univerzitě. Po krátké přestávce způsobené stavovským povstáním, které vedlo roku 1618 až k vyhnání jezuitů ze země, se řád velmi uchytil a byl hlavním pilířem pozdější rekatolizace českých zemí po roce 1620.
Celosvětově
se řád brzy stal velmi aktivní silou a kontroloval značné majetky, především z koloniálních panství z nich řadu i jezuité sami vlastnili. To postupně vedlo k ochlazení vztahů se šlechtou a některými předními panovnickými rody. V době sílícího osvícenství v 18. století moc církve obecně klesala a tím utrpěl i vliv jezuitů. Pod všeobecným tlakem evropských monarchů (s výjimkou Ruska a Pruska) byl nakonec papež Klement XIV. donucen řád zrušit. Jeho majetky byly zkonfiskovány a řada členů řádu byla popravena, či skončila ve vyhnanství.
Existence řádu tím však neskončila a po pádu Napoleona byl iniciativou papeže Pia VII. roku 1814 obnoven a "černé róby" (charakteristické odění jezuitů) jsou činné dodnes.
