Zvonkohra pražské Lorety
Průčelí Lorety dominuje vysoká barokní věž z roku 1693, ve které je umístěna proslulá zvonkohra. Zkonstruoval ji hodinář Petr Neumann roku 1694, zvonky odlil amsterdamský zvonař Claudius Fremy. Zvonkohra se poprvé rozezněla 15. srpna 1695. Má dva systémy: jeden ovládá hodinový stroj a každou celou hodinu hraje automaticky mariánskou píseň Tisíckrát pozdravujem Tebe, druhý systém je ovládán hudebníkem, který může hrát různé skladby ovšem v omezeném rozsahu oktáv.
Legenda vypráví, že kdysi žila nedaleko kostela na Novém Světě chudá vdova, která měla tolik dětí, kolik bylo zvonků v Loretě. Schovávala pro ně stříbrňáky,
dar od jejich kmotřenky, které měly dostat až dorostou. Rodinu však postihl mor a začalo umírat jedno dítě po druhém. Matka vždy vzala jeden peníz na vypravení pohřbu a ještě zbylo na zvonění umíráčku jedním z loretánských zvonů. Když takto vyprovodila své poslední dítě, onemocněla sama. Posteskla si jen, že už nemá nikoho, kdo by se na poslední cestě postaral o ni a v tu chvíli se rozezněly všechny zvonky krásnou melodií. Vdova se zaposlouchala do zvuků, které jí připomínaly hlásky jejích dětí a s klidem a mírem ve tváři usnula navždy.
Zvonkohra od té doby zní každou celou hodinu od 8 do 18 hodin.