Příběh dona Juliuse Caesara
Tento tragický příběh má nešťastné vyústění jak pro syna,tak ovšem i pro otce. Rudolfova dlouholetá favoritka a milenka, Kateřina Stradová, mu porodila v roce 1585 syna. Tehdy ji bylo 18 let. Rudolf si přál, aby byl vychováván v tradici španělských infantů a mnoho si od něho sliboval. Už od útlého věku se však začali projevovat vrozené dispozice a jistá narušenost chlapcovi osobnosti. Malý andílek mučil domácí zvířenu a byl velmi agresivní ke svým dětským kamarádům-společníkům. Jak rostl, tak se k tomu přidal alkohol a na prahu mužnosti se propil do stavu alkoholika. Nakonec se přidal i nezřízený sexuální život spojený se sadismem. Ve 20 letech se mladík se svými nohsledy stal postrachem kraje, když vyrážel na své prostopášné výpravy za zábavou mezi chudý a měšťanský lid. Rudolf nemohl oslyšet hromadící se stížnosti a ostudu a nařídil mladíka internovat v klášteře. Tam mu byl odpírán alkohol a občas i strava, což jen posílilo jeho divokost. Císař však strádání svého potomka litoval a opět mu poskytl relativní volnost a přemístil ho do Českého Krumlova, který již byl v císařském držení (Petr Vok z Rožmberka ho z důvodu finančních potíží odprodal). Zhýralý a znuděný potomek se mu však odvděčil tím, že proud jeho násilností eskaloval a děsil široké
okolí. Krumlovští radní si stěžovali, ale záležitost byla vehementně tutlána, což poskytlo Juliusovi další čas k pokračování svého násilného "tažení" především mezi chalupami s mladými dívkami. Nakonec se v roce 1607 zamiloval do dcery místního lazebníka (nebo to alespoň tvrdil). Dívka chvíli těžila ze vztahu s urozeným milencem, leč ten se jí posléze nabažil a jeho ukončování vztahu bylo vpravdě originální. V záchvatu ji pobodal rapírem a pak ji vyhodil z okna. Dívka se posléze ze značných zranění uzdravila a vzápětí už tu byl posel od infanta, že si přeje, aby se dostavila na hrad, aby ji to mohl vynahradit. Dívka se zdráhala a tak infant naladil na jinou notu - vyhrožoval smrtí celé její rodiny, pokud se nedostaví. Dívka tedy přišla a tam ji, na hradě, infant bestiálně několik hodin mučil před očima sluhů a pak ji zavraždil. Tělo prý rozřezal. To už je vlastně derniéra osudu Rudolfova syna. Jeho duševní choroba postupovala závratnou rychlostí. Ničil veškerá zařízení místností, nemyl se, rozřezal ložní prádlo a napadal sluhy s řevem. Rudolf jej uzavřel v pokojích pod dozorem ozbrojenců a nakonec prý v roce 1609 nařídil jeho smrt uškrcením. Bylo to vydáváno za přirozenou smrt abscesem v krku. Inu otcovská role nebyla císaři Rudolfovi ulehčena.