Dům nacházející se na Klárově čp. 135 byl svědkem jedné hrůzyplné události. Roku 1815 stávala na místě domu krčma nepříliš zámožného mladého hostinského Josefa Hoffmana. Jednoho podzimního podvečera však bylo sousedům divné, že se z krčmy neozývají obvyklé zvuky pro krčmu. Narychlo přivolaná stráž pak krčmu otevřela a naskytla se jim hrozivá scenérie. Celá alkovna byla pokryta vyházeným osobními věcmi a mezi nimi ležela brutálně zavražděná těla mladého krčmáře, jeho ženy a dokonce i devítiměsíční dcerka s rozbitou hlavičkou. Následně rozběhnuté vyšetřování odhalilo podezřelého muže, na kterém se nakonec našla i krev obětí, včetně vražedné zbraně.
Jmenoval se Jan Masson a prý pocházel ze Sicílie, ale nakonec se zjistilo, že je ze Žatecka a má za sebou pestrý kriminální život, dokonce i jako vojenský dezertér. Postupně se odkryl i smutný příběh manželů a
jejich dcerky. Masson, nemaje peníze, popíjel u Hoffmanů v hospodě s tím, že dával své svršky do zástavy. Posléze však hostinského žádal, aby mu svršky bez náhrady vrátil. To Hoffmann odmítl a Masson bez skrupulí vstal, krčmáře zabil a poté brutálně zavraždil i zbytek rodiny. Pak se snažil odhalit v domě nějaké cennosti, ale bez výsledku, protože krčmář nepatřil mezi městskou smetánku a už vůbec nebyl zámožný.
V průběhu procesu se Masson projevoval chladnokrevně a bez lítosti, odpovídal většinou jednoslabičně. Byl odsouzen k smrti oběšením. Poté se pokusil uniknout z cely smrti, když v době přebírání jídla zmlátil dozorce, ale byl pak následně zpacifikován přesilou a držen až do dne popravy v řetězech. 26. června byl poté za davu přihlížejících popraven před novoměstskou radnicí trestem smrti oběšením. Tak skončil smutný příběh domu u Černého Jelínka.
