Ludwig van Beethoven
Přední skladatel a pianista německého původu, který stál na přelomu klasické a romatické éry. Byl studentem Josefa Haydna.
Po roce 1796 začal Beethoven trpět akutní ztrátou sluchu, která postupě sílila. Při své tvorbě si na piano připevnil malou tyč, která byla připojena k ozvučné desce a do které Beethoven při hraní kousal, aby zesílil své vnímání rezonancí hudby. Dále trpěl nezvladatelnými výbuchy hněvu, kterých potom litoval. Moderní forenzní techniky ve 20. století zjistili, že pravděpodobným důvodum byla pomalá a trvalá otrava olovem, které bylo tehdy součástí běžného života v lécích a předmětech denní potřeby.
Pocházel z rodiny, kde vládl despotický otec, který byl tenorem u kurfiřtova dvora. Ten od útlého věku velmi tvrdě Ludwiga vyučoval, často posilněn alkoholem. Talent mladého Beethovena
se postupně rozvíjel v Bonnu, když se dostal z vlivu despotického otce. Po smrti matky žil Beethoven od roku 1792 ve Vídni, kde přišel do styku s předními muzikanty své doby (s výjimkou největšího z nich, Mozarta, který zemřel).
Jeho tvorba se dá posléze rozdělit do tří období. V ranné období někdy do roku 1802 se věnoval klasickému repertoáru a tyl z vlivu svých předchůdců. Předním dílem je třeba měsíční sonáta. Druhé, heroické období někdy do roku 1814 je obdobím plně reagujícím na hořký život a ztrátu sluchu, jež Beethovena potkal. Předním reprezentatem je opera Fidelio. Pozdní období v duchu romantismu začíná po roce 1815 a je charakterizováno jako nejinovativnější a velmi osobní. Předním dílem je 9 symfonie.
Beethoven zemřel předčasně, patrně na následky otravy olovem, roku 1827.