Jan Želivský
Želivský byl husitským radikálním knězem, který si v Praze získal značný věhlas a patřil rovněž mezi přední představitele Chiliasmu (předjímání a očekávání tisícileté pozemské říše Boží, která ukončí dějiny a přinese vládu spravedlivých).
Začínal jako kazatel na Novém městě v Praze a brzy si vybudoval značnou autoritou, hlavně mezi lůzou. 30.6. 1419 stál v čele průvodu, který skončil první pražskou defenestrací na novoměstské radnici. Následně byl zvolen konšelem
a začal svůj značný vliv v Praze uplatňovat velmi nevybíravým způsobem, kdy likvidoval své oponenty či konkurenty i z řad ostatních husitů. V roce 1420 už byl téměř neomezeným pánem Prahy a účastnil se i řady tažení s Tábority. V té době však už byla jeho zvůle a moc tak značná, že se proti němu vytvořila opozice i ve vlastních řadách a nakonec byl na obvinění Jana Jakoubka ze Stříbra zatčen a později popraven. Stejně tak dopadla i řada jeho stoupenců.