11. století
Židovské město - Josefov
Pražská čtvrť z 11. století
Significant photo
Fotogalerie
Info text
Josefov je nejmenší pražskou čtvrtí a bývalým židovským ghettem. První židovské osídlení v Praze je z 10. století. První pogrom v souvislosti s první křížovou výpravou roku 1096 vedl k uzavření židovského osídlení do ghetta, které bylo zárodkem budoucího Josefova (židovského města). Roku 1262 dostalo židovské město pravomoce k vlastní administrativě z rozhodnutí krále Přemysla Otakara II. Ghettu se pogromy nevyhýbaly ani nadále, kdy roku 1389 došlo k nejhošímu z nich na velikonoční neděli.
Největšího rozmachu dosáhlo ghetto v 16. století za vlády císaře Rudolfa II., kdy významný starosta židovského města, Mordechai Maisel postavil řadu budov a stal se správce státní pokladny. Z této
doby rovněž pochází i pověst o Golemovi, hliněném muži stvořeném Maharalem (rabbi Löw).
V době Josefínských reforem bylo židům umožněno se vystěhovat i do jiných částí Prahy, což vedlo ke snížení počtu obyvatel židovského města. To bylo roku 1850 přejmenováno na Josefov, jako projev úcty vůči císaři Josefovi II. V letech 1893 až 1913 bylo město podrobeno asanaci z rozhodnutí magistrátu, která znamenala de facto likvidaci starého židovského ghetta a města. Zůstalo pouze 6 krásných synagog, starý hřbitov a židovská radnice, které shodou okolností přežily i holocaust (a existenci nacistického protektorátu). Dnes je Josefov živoucí připomínkou historického a kulturního bohatství.
