Za Marie Terezie byl řád jezuitů zrušen a tehdy měli v Klementinu, jakožto koleji své nejpřednější, nashromážděny poklady rozličné. Nemohli je však pobrati, když museli zemi opustiti a tak se rozhodli je důkladně skrýti. I zvolili sklep podzemní a poklady tam zazdíti chtěli nechat. To však tajnosti převeliké vyžadovalo a tak jednoho dne přivezli zedníka se zavázanými zraky a sundali
mu jej až před výklenkem inkriminovaným, který byl až po strop napěchován truhlami železnými. Zedník vykonal dílo své a potom jej opět se zahalenými zraky vyváděli ven. Tu zazněli hodiny a on je poznati musel, neb dříve v Klementinu na nich pracoval. Avšak již nevěděl, v kterém to výklenku své dílo zednické vykonal a tak jest poklad jezuitů zazděn dones a v bezpečí tam leží.
