František Maxmilián Kaňka
Patřil k nesporně k nejžádanějším a také nejdražším českým architektům počátku 18. století. Zaměstnávaly jej hlavně přední české šlechtické rody, ale také, byť v menším rozměru, duchovenstvo. Roku 1723 jej císař Karel VI. jmenoval císařským architektem. Na rozdíl od architektů vrcholného baroku není většina
jeho staveb založena na charakteristickém vlnění konvexních a konkávních linií. Jeho tvorba již zvlaště ve způsobu používání ornamentu předznamenává nástup rokoka. Poněkud překvapivě Kaňka zanechal kolem roku 1734 svou profesi a věnoval se nadále pivovarnictví, přináležející k jeho pražskému domu.