18. - 19. století
Ferdinand V.
Dobrácký a slabomyslný rakouský císař
Significant photo
Info text
Ferdinand byl k vládnutí se nehodícím panovníkem, jehož povinnosti vykonávali jiní, především hrabě Metternich.
Ke skutečnému vládnutí neměl Ferdinand potřebné duševní schopnosti. Oficiálně se hovořilo o chatrném zdraví panovníka, historikové k Habsburkům kritičtí píší o Ferdinandově slabomyslnosti. Tento dojem vyvolával i Ferdinandův fyzický zjev - příliš velká hlava, nápadně krátké ruce a nohy, velké a podivně stočené oči. Ferdinand po vládnutí nijak netoužil. Raději si prohlížel zahrady a skleníky vídeňského hradu a obdivoval exotické rostliny. Dostal přívlastek Dobrotivý, prý za "dobrotivé" udělení konstituce v roce 1848. Svým
způsobem si jej zasloužil, neboť byl člověk skutečně dobrotivý a dobromyslný. Historikové také zaznamenali, že se mezi lidem těšil značné oblibě.
Nástup kontrarevoluce v druhé polovině roku 1848 vyžadoval jiného panovníka. Ferdinand proto 2. prosince odstoupil a předal vládu svému synovci Františku Josefovi I. Dalších dvacet sedm let pak žil na Pražském hradě, který dostal k celoživotnímu užívání. S Pražany vycházel dobře. Návštěva mladého císaře v Praze v roce 1858 ukázala, že penzionovaný Ferdinand byl mezi Pražany populárnější než panující císař.
Ferdinand byl posledním Habsburkem, který se dal korunovat českým králem.
