20. století
Jan Patočka
Jeden z nejvýznamnějších českých filosofů a přední fenomenolog
Significant photo
Fotogalerie
Info text
Pravděpodobně nejvýznamnější český filosof 20. století a jeden z posledních žáků Edmunda Husserla. Je jedním z mála českých filosofů, který dosáhl celosvětového uznání. Velmi se angažoval proti totalitním režimům, zejména proti komunismu.
Vystudoval slovanskou filologii, romanistiku a filosofii na FFUK. V roce 1928 se v Paříži setkal s E. Husserlem a pak u něho a u M. Heideggera studoval ve Freiburgu fenomenologii. Roku 1936 se habilitoval vynikající prací" Přirozený svět jako filosofický problém", která velmi ovlivnila fenomenologické prostředí. Za války učil na gymnáziu (z důvodu uzavření vysokých škol) a později byl nasazen na stavbě. Za komunismu byl natolik známou osobností, že zůstal ve své pozici na Univerzitě
Karlově, byl však značně perzekuován, což ještě zesílilo, když se stal signatářem Charty 77 a přispěl k ní zásadními texty. Byl opakovaně vyslýchán STB a má se zato, že na následky psychicky náročných výslechů a podlomenému zdraví podlehl pan profesor záchvatu mrtvice a zemřel.
Patočka byl originálním autorem, který se ve svém díle vyrovnával s fenomenologií Martina Heideggera a svým zůsobem ji rozpracoval. Nadto se velmi inspiroval transcendentální fenomenologií Husserla. Mezi jeho přední díla patří Negativní Platonismus a především Kacířské beseje o filosofii dějin. Napsal rovněž masivní Komeniologické studie. Patočka byl rovněž vynikajícím překladatelem klasických děl z francoužštiny a němčiny.
